Tipy na výlety
Kralický Sněžník 1523 m.n.m.: Celá oblast Králického Sněžníku (nejvyšší vrchol Pardubického kraje), se zbytky původní vegetace a vrchovištním rašeliništěm, je součástí národní přírodní rezervace na česko-polské hranici. Přístupný po značených turistických cestách.. Když zde zaprší, rozhoduje často jen několik centimetrů, jestli voda poteče řekou Nisou do Odry a dál do Baltického moře nebo Tichou Orlicí do Labe a odtud do Severního moře nebo zda ji řeka Morava odvede do Dunaje a s ním do Černého moře. Jako trojmezí těchto významných evropských rozvodí je proto oblast Králického Sněžníku nazývána "střecha Evropy". Jihovýchodně od města Králíky leží na samé hranici Pardubického kraje hora Jeřáb, která svými 1003 m n.m. tvoří druhý nejvyšší vrchol tohoto regionu. (43 km)
Suchý vrch 995 m.n.m.: Největší rozhlednu Orlických hor naleznete na Suchém vrchu. Vznikla v letech 1931-1932 jako vodárna pro sousední turistickou chatu. Bufet a rozhledna na Suchém vrchu funguje od pátku do neděle. Je možné po tel. domluvě 603 853 254, 777 288 075) rozhlednu navštívit i v týdnu (12 km).
Buková hora 958 m.n.m.: Buková hora (958 m. n m.) se tyčí přímo nad lyžařským střediskem Čenkovice
Lázek: Rozhledna nedaleko Lanškrouna, 5 km od Horních Heřmanic. V sezóně přístupná (23 km).
Zemská brána: Chráněný přírodní útvar rozloze 88 ha na horním toku Divoké Orlice na historické česko-slezské hranici. Řeka protéká strmým údolím, ve kterém vodní eroze vytvořila bizarní skalní útvary
Častolovice: Malebný zámek prošel v minulosti několika zásadními proměnami. První podobu mu na přelomu 16. a 17. století vtiskla renesance, v 70. letech minulého století byl přestavěn v novogotickém duchu, který byl posléze na počátku 20. století zcela nahrazen novorenesancí. Dobové a bohatě zařízené interiéry skrývají osobité malované kazetové stropy s biblickými a římskými motivy. Oživením kamenné historie zámku jsou bílí daňci žijící v blízké oboře (47 km).
Doudleby nad Orlicí: Renesanční zámek s bohatou sgrafitovou výzdobou zachránila před postupným zchátráním rekonstrukce v letech 1955-1973. Jeho historie se začala psát na konci 16. století, během baroka se rozrostl o další budovy, ale za 2. světové války byl opuštěn a na jeho zkáze začal pracovat zub času. Dnes jsou zámecké interiéry zasvěceny expozici s názvem Lov čtyř století, na kterou navazuje sbírka loveckých a sportovních zbraní a tématicky ji doplňuje Vojensko-historické muzeum v bývalé sýpce (41 km).
Choceň: Renesanční zámek s přízemními arkádami na nádvoří vznikl ve 2. polovině 16. století. V roce 1829 vyhořel a jeho obnova proběhla už v klasicistním stylu. Orlické muzeum vystavuje v jeho interiérech přírodovědné a historické zajímavosti zdejšího kraje. Anglický park protíná lipová alej vysázená v roce 1733 (47 km)
Kunětická hora: Založení hradu (kolem roku 1421) je spojeno s počátky husitského hnutí ve východních Čechách. Na konci 15. století byl přebudován ve výjimečně pevné sídlo, ovšem osudným se mu stalo dobytí Švédy koncem třicetileté války. Budovy byly citelně poškozeny a větší obnovy se dočkaly až počátkem 20. století. Ve výhledu z válcové věže můžete vidět i hřebeny Krkonoš (78 km).
Lanškroun: Renesanční zámek navázal na augustiniánský klášter, jehož historie skončila za husitských válek. Roku 1995 byla dokončena celková rekonstrukce. V nově upravených gotických prostorách západního křídla zámku je obřadní síň, v jižním křídle kulturní centrum a městské muzeum. To se věnuje rodákům Lanškrouna, dějinám kraje a prezentuje sklářství z českomoravského pomezí. (14 km).
Letohrad: Zámecký areál, stavebně upravovaný v 19. století. V majetku města, slouží kulturním účelům. Návštěvnicky přístupná. Muzejní expozice (19 km).
Litomyšl: Malebný renesanční zámek zdobený sgrafity byl pro svou architektonickou jedinečnost zařazen mezi památky světového dědictví UNESCO. Jeho vznik spadá do 2. poloviny 16. století. Z konce 18. století pochází divadlo, které se zachovalo i s dobovými dekoracemi. V zámeckém pivovaru najdete rodnou světnici Bedřicha Smetany, v jízdárně muzeum antiky (27 km).
Potštejn: Dnes jej připomínají jen zříceniny, ale dříve patřil hrad Potštejn k těm rozsáhlejším a významnějším u nás. Od svého vzniku na konci 13. století vystřídal řadu majitelů. Do historie a především do literatury vstoupil hrabě Harbuval de Chamaré, který dvacet let usilovně hledal na hradě poklad. Neúspěšně. Zato Alois Jirásek našel v jeho příběhu inspiraci k napsání románu a pozdější autoři filmový námět. Hrad byl ve špatném stavu - k němuž přispěl hledačskou prací i hrabě de Chamaré - od poloviny 18. století. Ve 2. polovině 20. století byl zrekonstruován a zpřístupněn (42 km).
Tatenice: Tvrz přebudoval v roce 1606 Ladislav Velen ze Žerotína na jednopatrový čtyřkřídlý pozdně renesanční lovecký zámek. V pol. 80. let 20. stol. byla dokončena celková rekonstrukce zámku, obnovena sgrafita a omítková štuková výzdoba stropů. Cenné jsou renesanční vstupní a nádvořní portály i renesanční okenní ostění (23 km).
Naučná stezka údolím Moravské Sázavy: Jednou z turisticky nejnavštěvovanějších lokalit je údolí Moravské Sázavy, jež se rozkládá na horním toku řeky mezi Výprachticemi a Albrechticemi v délce více než deseti kilometrů. Podél říčky vedou po asfaltované lesní cestě dvě cyklotrasy č. 4222 a 4223, pro které byl v roce 2003 umístěn v Sázavském údolí velký informační stojan regionu u odbočky lesní cesty na Nepomuky. A v letošním roce vznikla i naučná stezka Údolí Moravské Sázavy. (12 km)
Pastviny: údolní přehradní nádrž na řece Orlici (22 km).
Významnější příměstská moderně vybavená koupaliště s tobogánem: Žamberk (23 km), Ústí nad Orlicí (31 km), Litomyšl (27 km), Česká Třebová (33 km).